Památky Ratiboře

Nejstaršími objekty na území města jsou sakrální budovy.

V roce 1205 byl založen v blízkém sousedství náměstí kostel „Pod wezwaniem Wniebowzięcia Najświętszej Marii Panny“ . Do dnešního dne se zachoval architektonický korpus, který pochází z počátku XIV. století, avšak po požáru postavili na tomto místě novou gotickou budovu .

Nedaleko odtud byl vybudován jiný gotický chrám – „Kościół pod wezwaniem Św. Jakuba”.

První zmínka o něm pochází z roku 1285. Stávající architektonická konstrukce vznikla v roce1655. Zajímavou výtvarnou památkou baroka je „Kaplica Gaszynów“, nacházející se v kostele. Byla postavena mezi rokem 1637 a 1665.

Perlou slezské gotiky je nazývaná znalci umění zámecká kaple„Pod wezwaniem Św. Tomasza Kantuaryjskiego”. Byla vybudovaná po roce 1287 ratibořským knížetem Přemyslem. 

V severním křídle hradu funguje dodnes zámecký pivovar. První zmínka o jeho existenci pochází z roku 1567.

Ve vzdálenosti několika desítek metrů od zámku se nachází restaurace „Galeria”navržená Paulem Lachmannem, vybudovaná kolem roku 1913 jako přístav pro plachetnice.

Opodál hradu se nachází neogotický kostel „Św. Jana Chrzciciela” z roku 1855.

Díky snahám posledního ratibořského Piasta Leška byl v roce 1327 postaven kostel dominikánek „Pod wezwaniem Świętego Ducha”. Tento chrám byl ještě za jeho vlády přestavěn a v roce 1335 znovu vysvěcen. Nacházela se tam knížecí nekropole. V době posledních vykopávek v centrálním místě starého kostela našli hrobku posledního opavsko-ratibořského Přemyslovce – Valenta (zemřel v roce 1521). Ve zdech chrámu se momentálně nachází muzeum, a zase v klášterní budově komplex ekonomických škol.

Hned vedle muzea je budova dávné lidové banky, která vznikla ve třetí čtvrtině XIX. století. Dnes je to sídlo turistického spolku PTTK.

O tom, že v Ratiboři se nacházejí obranné hradby píše kníže Přemysl ve svém dokumentu z roku 1290. Historická bašta, tzv. vězeňská, byla vybudována v  XVI. století a pozůstatky jejich obranných hradeb se nacházejí v blízkosti náměstí „Plac Długosza“.

V pozdě barokním stylu byl vystavěn chrám Matky Boží (1723-1736), ve kterém je oltář se středověkým sakrálním obrazem Marie s Děťátkem. První historická poznámka o tomto kostele, tehdy dřevěném je z 15.6.1445.

Jednou z charakteristických budov města je Mariánský sloup na náměstí, vystavěn v  letech 1725 - 1727 Janem M. Oesterreichem. Tento barokní kamenný monumentální sloup je zdobený mnoha sochami, mezi jinými sochou ochránce Ratiboře sv. Marcela. Tuto sochu postavili jako poděkování za ochránění města před cholerou.

Velkou úctu jevili v Ratiboři českému mučedníku, kterým byl sv. Jan Nepomučen. Jeho kamenné sochy můžete potkat na náměstí „Plac Długosza“ (pozdě barokní z 1. pol. XVIII. století), na Ostrogu (pozdě barokní z 2. pol. XVIII. stol.), u průčelí kostela sv. Jakuba v blízkosti náměstí (barokní z XVIII. stol.), na Starovějské ulici č. 24 (rokoková z konce XVIII. stol.), na ulici Londzina (stylizovaná na barokní z 1. pol. XIX. století), na prostranství u kostela „Najświętszego Serca Pana Jezusa” (z 1. pol. XIX. stol.), a také na ulici Mariánské (z XIX. století lidová s barokními rysy).

Naši pozornost si vyžaduje rovněž dům z osmnáctého století, který se nachází na ulici Londzina a patrně plnil kdysi funkci zájezdního hostince (krčmy). Je to jedna z mála zachovalých budov z této doby.

Na rohu ulic Głubczycka a Mikołaja byla vybudována na přelomu XVIII. a XIX. století socha, tak zvaná „Statua Zgody”, která je památkou na dohodu mezi slezským knížetem Henrykem IV. Probusem a vroclavským biskupem Tomášem II. z rodů Zarębů v roce 1287.

Opodál se nachází kostel sv. Mikołaja, který byl rekonstruován červenou cihlou v letech 1899-1902 v neogotickém slohu.

První zmínka o tomto chrámu pochází z roku 1287.

Ostatní činžovní domy ve městě pocházejí z 1. poloviny XIX. století. Zajímavé jsou rovněž budovy nacházející se na západní straně náměstí, zdobené renesančními ornamenty, a také vybudované v 2. pol. XIX. století, zdobené jemnou štukaturou secesní budovy na ulicích Staszica, Sienkiewicza, Stalmacha, Londzina, Ogrodowa, Opawska, Solna a Wileńska.

V roce 1911 byl předán k užívání Národní dům "Strzecha", který byl do roku 1945 centrem kulturního dění polské národnostní menšiny v Ratiboři. Byl zničen v době II. světové války a opět oživen v  roce 1958. Dnes se tam nachází Dům kultury „Strzecha".

Originální ve své podobě je kostel „Najświętszego Serca Pana Jezusa”. Byl vybudován v letech 1934-1935 jako rotunda, je pokryt kupolí s kamennými prvky a je hlavní ozdobou Varšavské ulice. U kostela byla dobudována rovněž zákristie, půlkruhová kaple a věž ve tvaru kvádru.

V blízkém okolí bašty, kolem Nové ulice, stojí klasicistická budova obvodního soudu, kdysi „Wyższego Sądu Krajowego“, postaveného podle projektu Karla Bedřicha Schinkla v letech 1823-1826.
Hned za ním z pravé strany je budova dávné Městské léčebné instituce z roku 1802.
Po levé straně se nachází budova dávného sídla městského soudu z  roku 1889. Návrh byl ve stylu neorenesance. Momentálně je to polepšovna.

Z pomníků postavených po II. světové válce si pozornost vyžaduje šest Hrdinů sovětské armády (1946) – u Odry ze strany ulice Londzina; Hrdinů slezských povstání (1958) - na pravém břehu Odry; Stanislava Moniuszky (1961) – v parku na ul. Nowa; Matky Polky (1973) – u „Odrostrady“; „Arki Bożka“ (1980) – u Opavské ulice; Józefa Eichendorffa (1994) – na ulici Mickiewicza.

Více informací na téma památek Ratiboře a jiných zajímavostí získáte pokud se vydáte na naučné vycházkové stezky.